Jak se stát sběratelem umění

Co potřebujeme, abychom si mohli založit sbírku výtvarného umění?

· Sběratelskou koncepci

Aby vůbec sbírka měla smysl, měli bychom si stanovit nějaký jednotící prvek. Ten může být velmi různý, od zobrazení určitého zvířete nebo věci na obrázku až po velmi široké definice, například tématiku (figura, akty, krajina, město, technika, mystika, abstrakce apod.), období (špičková česká díla 90. let), region (Praha, jižní Čechy, České Středohoří), umělecká skupina nebo autor. Koncepce se může v průběhu času pozměňovat, rozšiřovat či zužovat. Někdy se totiž ukáže, že zvolený okruh obsahuje příliš mnoho nebo příliš málo děl.

Dobré je také zaměřit se na určitou techniku. Dosud opomíjené v tomto směru jsou fotografie, a to i u zkušených sběratelů umění. Bývají poměrně levné, takže jsou dostupné každému. Dalším méně sbíraným okruhem jsou díla japanistická nebo přímo japonská.

· Sběratelský přehled

Sledování novinek, návštěvy vernisáží, čtení katalogů a literatury a vnímání názorů. Přehled je samozřejmě tím lepší, čím více nás sbírání baví. Pro kvalitní sbírku bychom se měli zamyslet nad tím, proč některá díla a umělecké proudy ztratily nebo naopak nabyly časem na hodnotě. Je dobré také mít neoficiální informace, které se získávají hlavně v diskuzích.

Možná by získávání přehledu mohlo být na prvním místě, ještě než se vytvoří sběratelská koncepce. Kvalitní sbírka jde ale vytvořit na základě jakékoli, byť sebebláznivější koncepce.

· Sběratelský čuch

Máme-li na mysli intuici na základě zkušeností, vytváří se postupně. Počáteční nejistotu může pomoci překlenout galerista nebo jiný odborník. Je třeba se také učit vnímání vnitřních pocitů. Jsou důležité při posuzování umělecké hodnoty díla.

Petr Dvořák